• Terapeutky – specialisté
• Terapie
  • Vstupní diagnostické vyšetření
  • Terapie
  • Metody a techniky
  • Kineziotaping
  • Pomůcky a potřeby pro regeneraci a léčbu
• Odborné a terapeutické masáže
  • Terapeutická hloubková masáž Gaia
  • Trigger points masáž
  • Odborná masáž pro těhotné
  • Manuální lymfatická masáž
  • Sport masáž (před/po výkonu)
  • Regeneračni a rekondiční masáž
• Luxusní relaxační masáže
  • Masáž horkými lávovými kameny
  • Harmonizující aroma masáž
  • Antistresová masáž hlavy, šíje, obličejových svalů
  • Havajská meditační masáž Lomi-Lomi
  • Back Scratch Speciál
  • Čokoládová celotělová masáž
• Wellness & Beauty masáže
  • Celotělové peelingové masáže
  • Royal Body Care
  • Manuální lifting obličeje a dekoltu
• Anticelulitidové masáže a programy

Terapeutky – specialisté

Mgr. Věra Špálová Kuchařová – 1. 2. 1975

zakladatelka a majitelka centra Acantha

S masážemi jsem se poprvé setkala jako basketbalistka reprezentačního týmu. Vzhledem k dvoufázovým tréninkům byly nezbytné. To bylo poprvé, co jsem poznala, jak moc jsou masáže prospěšné, uvolňující, od napětí oprošťující. V 16 letech jsem absolvovala první základní kurz sportovních masáží. Pomáhala jsem svým spoluhráčkám, přátelům, rodině.

V 18ti letech mi pod tíhou osmileté nadměrné fyzické zátěže (i 5hod tréninku denně) selhala páteř. Po několika měsících nepřipouštění si obrovských bolestí, jsem musela navštívit lékaře. Dva měsíce jsem strávila v nemocnici. Odcházela jsem s diagnózou skoliózy, hyperlordózy, sesedlých bederních a krčních obratlů, rozdílné délky končetin, opotřebovaných plotének, skoliózy a vyhřezlé meziobratlové ploténky. Východiskem pro mne byla operace, jinak prý invalidní vozík. Vozík jsem nechtěla, operace se bála, nepřeberné množství prášků proti bolesti, které kvůli možné závislosti na nich lékaři často obměňovali mě psychicky deptaly, fyzicky mi „rozežíraly“ žaludek.

A tak jsem tehdy s pomocí mé mámy začala pátrat po něčem, co běžné zdravotnictví neposkytovalo. Navštěvovala jsem nejrůznější maséry, léčitele, poradce, zkoušela opět mnoho lékařů. Prošla jsem tak nespočetným množstvím různých metod. Některé nepomohly vůbec. Některé pomohly od bolesti na pár dnů. Potkaly mě ale i takové metody a techniky, jejichž kombinace mi nejen velmi brzo pomohly od bolesti. Též mi srovnaly délku končetin, za čas pomohly odstranit hyperlordózu, ale také mi pravidelné cvičení odstranilo skoliózu. Sesedlé obratle se rozestoupily, ploténky regenerovaly.

Dodnes jsem s pouhým pravidelným několikaminutovým cvičením schopná normálního života bez vozíku, bez prášků na bolest.

Snaha žít bez bolesti mi otevřela cestu. Cestu, na které ke štěstí je nutné tělesné i duševní zdraví. A to tak, že tvoří rovnováhu. Cestu, na které nám nemoci neubližují, nýbrž jen ohlašují v našem těle jakýsi nesoulad. Díky této cestě jsem absolvovala dvouletou individuální psychoterapii a následně jsem absolvovala dvouletý psychoterapeutický výcvik.

Dodnes mám dva „své osobní“ psychoterapeuty. PhDr. Marie Vacínová je mojí Guru při vysokoškolském studiu psychologie a provádí mě výzkumem, na kterém již několik let pracuji. PhDr. Jaroslav Nečas mi pomáhá orientovat v jednotlivých situacích mého osobního a pracovního života.

Prošla jsem velké množství masážních kurzů, seminářů nejrůznějších druhů týkajících se zdraví, lékařských přednášek. Vše, co jsem se učila, jsem aplikovala na mých blízkých a přátelích. Pomáhala jim tak a oni vodili zase své rodiny a přátele. A tak se postupně z mého přesvědčení, životní filosofie a duchovní cesty stalo mé naplnění, mé naplnění povoláním.

Velkým darem při studiu bylo setkání s několika lékaři, kteří mi pomáhali na mé profesní cestě, učily mě číst RTG, MR, vysvětlovaly jednotlivé diagnózy, předávaly zkušenosti. Dodnes mám jejich podporu a jsem za ni nesmírně vděčná.

Roztroušená skleróza RS (sclerosis multiplex) je dalším mým životním účastníkem.

Roztroušená skleróza mě dostala na berle. Z berlí zpět na „nohy místo na vozík“ mě dostala má touha vykonávat povolání terapeutky, touha nebýt závislá. Na psychické úrovni mi pomohla má pevná vůle, pozitivní myšlení a disciplinovanost a psychická opora mámy a mého muže. Na fyzické úrovni mi pomohly terapeutické hloubkové a lymfatické masáže a pravidelné, v té době i několikahodinové cvičení nejrůznějšího druhu denně.

Chemická léčba u RS je nutností k zastavení progrese nemoci. Díky psychohygieně a udržováním si dobré fyzické kondice se mi daří sice s invalidním důchodem trávit aktivní život, plnohodnotné dny.

V době mého ochrnutí - r. 2007, kdy jsem se již nemohla svým klientům věnovat každý den mnoho hodin, se z mé soukromé praxe postupně stalo centrum Acantha (starý anglický výraz pro páteř).

V době, kdy jsem se dozvěděla svoji diagnózu RS a ochrnula, rozhodla jsem se zrealizovat svoji již několik let „dotírající“ myšlenku, předávat svoje vědění, zkušenosti. Pokusit se předat svůj dar chápat souvislosti v lidském těle a duši. Vyšetřit klienta s potížemi, zeptat se na vše co může mít souvislosti s momentálním zdravotním stavem klienta. A zvolit správný postup terapie.

Dnes klienti s vážnými potížemi absolvují úvodní vyšetření přímo u mě, za účasti některé z terapeutek našeho týmu. Terapeutky pak terapie vedou a konzultují je se mnou.

Při jednodušších zdravotních obtížích dovedou pomoci klientům bez mé předešlé účasti.

Rozhodla jsem se lidem, pro které je pomoc druhým posláním, předávat své vědomosti, zkušenosti a spolu s jejich jedinečností vytvořit tým, který dá lidem tolik, čeho bych já sama nikdy nebyla schopna.

Terapeutky Acanthy svojí prací žijí, je jim darem a posláním. Průběžně se v oboru vzdělávají a školí.

Od vzniku Acanthy (2008) je nás osm skvělých terapeutek a dvě recepční, plně zasvěcené i osobními zkušenosti do terapií i masáží. Máme báječného externí grafika, webmastera, IT technika. Mého může, který provádí nebo organizuje údržbu a stálé renovace našich prostor.

Celý tým Acanthy v čele se mnou je Vám k dispozici.

↑ Nahoru

Mgr. et Mgr. Věra Bondarenko

Od malička jsem byla velmi aktivním dítětem, měla jsem hodně zájmů, hlavním z nich byl sport a všechno co k tomu patří. Věnovala jsem se lehké atletice a moderním tancům. Kvůli zdravotním problémům jsem musela sport omezit a po čase s ním dokonce úplně skončit. Mé pohybové aktivity se omezily pouze na rehabilitační cvičení. Nemohla jsem v té době jít studovat vysokou školu, kterou bych chtěla, tak jsem šla studovat tu, kterou mi zvolili rodiče.

Počítače, elektronika - nebavilo mě to, cítila jsem, že patřím jinam a toto studium mě odkloňuje od směru, který je mi vlastní, který mě naplňuje a dělá mě šťastnou.

Po intenzivních rehabilitacích a pravidelném cvičení mě přešly největší zdravotní obtíže a mohla jsem se vrátit ke sportu. Sice nyní už jen kondičně, přesto jsem byla překvapena, jak rychle se zlepšoval stav mého zdraví do normálu, cítila jsem, že díky pohybu den ode dne úroveň mých životních sil a energie stoupá. Takže měla jsem jasno, šla jsem studovat, ale tentokrát už to, co mně opravdu naplňuje a baví - pohyb. Pravě na sportovních kurzech jsem se poprvé setkala s masážemi a fyzioterapeutickými metodami, pochopila jsem, že zdravé sportování, masáže a fyzioterapie patří k sobě. Začala jsem své znalosti v této oblasti prohlubovat a pokračují v tom dosud, protože každá další znalost a dovednost mě posouvá o kousíček dál, umožňuje líp pochopit zásady fungování lidského těla a souvislostí v něm, a tím poskytnout mým klientům ještě lepší a kvalitnější péči.

Těším se na setkání s Vámi.

↑ Nahoru

Kamila Schelleová – 2. 7. 1995

Péči o sebe a o druhé považuji již od mala za moje poslání. Cítím obrovskou vděčnost, že moje přirozenost, životní poslání se stalo mojí profesí.

Od ranného dětství jsem měla potřebu účastnit se jakéhokoliv rodinného nebo společenského dění, vždy vykonávat jakékoliv služby, které jsem viděla že druhým pomůžou. rodinného života, naplňovalo mě kdykoliv

Závažné problémy s páteří mě ve 14 letech přivedly k lékaři a docházela jsem na rehabilitaci. Prvotní fascinací pro mě byl "pouhý" estetický efekt rehabilitace, jak se za 6 týdnů s pouhým 10 minutovým cvičením denně dokáže ze shrbené, nenápadné dívky stát atraktivní, sebevědomá "kráska".

Od té chvíle bylo jediným mým zájmem pochopit, jak funguje naše tělo. Věřila jsem, že při vysokoškolském studiu zdravotních věd získám nejen vědomosti a že praxe prováděn

Ucítila jsem jasnost - světlo. Jasnost mého směřování nemohu nazvat rozhodnutím. Pomoci sobě a moci pomáhat od bolestí druhým. Pro toto jsem zde a to je moje poslání .

Rozhodnutí studovat, učit se, praktikovat, získávat zkušenosti, propojovat si, chápat….

Úspěšně jsem složila přijímací zkoušky na VŠ - jakou…..zdravotnický obor. Studium mi dalo dobré teoretické znalosti o fungování lidského těla. Praxe v rámci studia pro mne byla zklamáním. Neumožňovala mi získané znalosti na jednotlivých odděleních praktikovat. Navíc jsem viděla, že přístup k lidem se zdravotními potížemi si představuji naprosto jinak.

Proto jsem studium VŠ ukončila.

Své znalosti a dovednosti jsem si začala rozšiřovat absolvováním odborných kurzů a seminářů. A to dělám dodnes. Znalosti i dovednosti si doplňuji a rozšiuji na různých seminářích a kurzech. Které mě zajímají, baví a inspirují dál.

Má láska k pohybu byla prvotním záměrem, jak pomoci sobě i druhým následně. Přes různá odborná fyzio cvičení, praktikování pilates cvičení, i jako instruktorka, také jógy…Jsem pochopila, že musím jít hlouběji, dostala jsem se k nejrůznějším manuálním technikám, masážím.

Z účinků kombinací technik a metod. Jak jsem je vnímala radostně u sebe a následně u klientů. Kombinace manuálních technik, terapeutických ale i terapeuticky vedených relaxačních masáží-avšak v kombinaci se cvičením. Přináší rychlé a efektivní výsledky. Změn na fyzické i psychické úrovni.

To na sobě jsem kdysi začala pozorovat a následně zkoumat, jak můj psychický stav působí na mé fyzické tělo. Jak mocný je vliv nejbližšího okolí, zda se ztotožníme či se necháme vtáhnout…Psychosomatika. Nacházela jsem různé cesty a metody, jak si pomoci, hlavně jak neduhům předcházet. Souvislost duše- tělo- vědomí- emoce- prožívání- fyzické návyky….

Zjistila jsem, že to je nepostradatelná složka terapií klientů.

V naprostém souladu s filosofii Acanthy – jsem zde stále připravena pro každého klienta, každého jiného něčím, výjimečného minimálně prožíváním jeho vnímáním reality, jedinečného v jeho životním stylu.

Naladění se na klienta, na jeho momentální stav a životní situaci. Spojení vědomostí, dovedností s intuicí. Terapie prováděná s láskou. Přítomností ve vždy jedinečném okamžiku.

Je to co mě naplňuje a proč jsem zde právě pro Vás.

↑ Nahoru

Lucie Černá

Zdravé tělo a vyrovnaná psychika mých klientů, cítím, je mojí službou zde na zemi. Mým posláním. Naplněním, smyslem, uspokojením. Pracuji s radostí a zároveň velkou pokorou.

Setkání s klientem, je pro mne okamžikem hlubokého, jedinečného setkání. S jedinečným tělem, jedinečnou duší, v jedinečném okamžiku.

Jsem odevzdaná své službě, vnímám plně přítomný okamžik, to, kde se klient právě nachází.

Už jako dítě jsem silně cítila- vnímala, byla jsem napojena. Na zákonitosti, proudění čehosi mezi nebem a zemí.

Přibývajícím věkem, studiem, zkušenostmi- bylo téměř neskutečné vnímat svoji přirozenou schopnost. Dar- zmírnit jiným lidem duševní i fyzickou bolest. Pro mě tak přirozeně a jednoduše.

Vnímání a mé osobního zacházení s tím, co cítím- že každého člověka v různých rozměrech přesahuje. V tomto se považuji za spirituální bytost. Uzeměnost ve mně je zase silný tah- prozkoumávat co považuji za opravdové pak do hloubky. Stále studuji, prověřuji osobní zkušeností, sdílím s učiteli, terapeuty, získávám zkušenosti. A pak dále a zase dále a vlastně stále.

Významné pro mne bylo studium východní filosofie, pojetí celistvosti každé bytosti.

Několik let jsem věnovala různým metodám, technikám, uceleným systémům cvičení. Od fyzioterapeutických metod až po „duchovní cvičení“.

Věnovala jsem se mnoha směrům meditačních technik, relaxačních metod, dechovým cvičením.

Studovala jsem anatomii, chtěla rozumět, jak naše tělo funguje, co s čím souvisí a jak je propojené.

Nebyla to náhoda, když jsem v roce 2012 začala profesionálně věnovat masážím, terapeutickýcm metodám a technikám.

Masírovala jsem v Čechách, odjela získat zkušenosti i do zahraničí.

Měla jsem možnost osvojit si spoustu druhů technik. Pochopila jsem, že jen kombinace technik, metod, masáží a cviků vede k jedinečným výsledkům.

Pracuji i s vibracemi australských květových i nejkvalitnějších aroma esencí, které pracují na vibrační úrovni.

Souzním s filosofií nastavenou majitelkou Acanthy:

Najít příčiny bolestí. Vyhodnotit, které bolesti jsou již následky příčin.

Nechat klienta pochopit tyto souvislosti, navrhnout mu možnosti, jak situaci lze řešit.

Ideálně provést klienta terapií, ukázat a naučit ho vše potřebné k tomu, aby si dovedl v dané jeho životní situaci, s danými pohybovými streotypy pomáhat sám. Aby nás vlastně nepotřeboval.

Těším se na Vás!

↑ Nahoru

Karolína Pernetová – 18. 5. 2002

Masírovat jsem začala už v mateřské školce. Tehdy jsem prý hnětla rodičům svaly přes oblečení, chodila jim po zádech. V  osmi letech jsem již doma ve svém masážním salonu Tří Růží nabízela masáže zad i chodidel, Bahenní a Vodní masáž byly nejexkluzivnější z mé nabídky. Za několik let jsem již nabízela masáže celotělové, masáže obličeje a celé hlavy. A moje klientela se rozšiřovala. Dbala už také dokonce na estetickou přípravu lůžka i na příjemnou atmosféru. Těšilo mě pečovat o lidi, spokojoval mě pocit, že po po mém doteku se cítí lépe, jsou zrelaxování, mají úsměv na tváři.

Nejdříve tedy dětská hra, pak dětský sen, že budu masérka. Tehdy mě nenapadlo, že to, co mě nejvíc baví a naplňuje, co dělám radostně, s láskou a vášní, že toto vše mě bude provázet mým životem dále.

Tápala jsem v rozhodnutí, kam se přihlásit na střední školu. Máma mi celý život vštěpovala, že má dělat to, co mě baví, těší a co mi jde. I v této chvíli mi toto připomněla. A měla jsem jasno.

Ve škole se specializovaným oborem, jsem studovala celou lidskou anatomii, fyziologii, také psychologii, zde jsem získala povědomí i o psychosomatice. Zde jsem se dozvěděla, proč a jaké masáže jsou nepostradatelnou a nenahraditelnou manuální technikou v procesu rehabilitace, regenerace. A jak jsou masáže a manuální techniky nenahraditelné i jako prevence pro vznik civilizačních onemocnění pohybového aparátu. Skvělé na této škole byly praxe, při kterých jsem ihned získávala zkušenosti.

Po ukončení střední školy jsem ihned začala jako masérka pracovat. Nastupovala jsem plna nadšení a skvělých očekávání do lázní. Jsem vděčná, že jsem se zde naučila mnoho nových fyzioterapeutických technik. Byla jsem však tehdy hodně zklamaná. Za 20min vymezených pro jednoho klienta mi nestačí. Potřebovala jsem pro lidi dělat mnohem víc. Začala jsem pracovat v soukromých lázních. Zde jsem čas pro každého klienta viděla jako dostatečný, dokonce i nadstandartní. Zde bylo jasně dáno, jak mám tento čas s klienty pracovat. Cítila jsem, prostě jsem věděla, že je potřeba však pro klienty udělat ještě mnohem víc.

Na mé profesi se mi líbí, že se mohu stále vzdělávat, dozvídat se, poznávat a učit se. Je tolik přístupů a tolik technik. A je jen několik opravdu dobrých odborných kurzů a seminářů, kde přednášejí a školí opravdové kapacity. Čím víc se dozvím a naučím, tím víc toužím vědět, znát víc a umět víc.

Že každý člověk je jiný jsem poznala velice brzy. Tělo každého z nás je jiné, životní stereotypy máme každý jiné, jiná je však i životní situace každého člověka, každý se jinak vyrovnává se stresem, dokonce i určitá „stejná“ situace, je každým z nás jinak prožívána a vnímána.

Různé jsou i reakce klientů na jednotlivé masáží, i jiné terapeutické techniky je třeba volit individuálně pro každého klienta. Při masáží každý snese například jinou intenzitu přítlaku. Co je pro jednoho příjemné a efektivně účinkující, pro druhého může být „hlazení“. To samé platí i naopak. Někdy méně je více. Jindy je málo opravdu málu.

Toto je se o mě právě dozvídáte, je jen částí z toho, na co vše odpovídala při pohovoru na otázky majitelky Acanthy – paní Špálové.

Toto bylo však nejpodstatnější pro ni. Proto navrhla tento pohovor prodloužit o i část, kdy na svém těle ucítí můj dotyk. Netrvalo dlouho, kdy vstala z lehátka a sdělila mi, že má chuť domluvit se se mnou na prvních dvou dnech zaškolování. Já se po téměř dvouhodinovém pohovoru se rozmýšlet.

Přístup paní majitelky byl profesionální a nezvykle lidský. Cítila jsem, že zde jsem právě našla přesně to, co chci dělat, že jsem tam, kde bych měla být.

Moc jsem se těšila na vše, co se naučím. A zároveň jsem se i moc těšila na čas strávený s Věrkou. Nejen na to co mě bude učit, ale i na energii, kterou má všude kolem sebe.

Už během zaškolování jsem se náhle začala cítit celistvá. Nalezená, jistější a plná důvěry ve své kvality a ve smysl této profese.

Zjistila jsem, že konečně zde v Acanthě mohu uplatnit veškeré své kvality, své poslání, tedy být tady pro ty, kteří se chtějí cítit dobře, chtějí být zdraví.

Těším se Vás, Kája

↑ Nahoru

Sabina Staňková – 28. 1. 1992

↑ Nahoru

---

Recepční – telefonický a e-mailový kontakt

Kateřina Assoumani – 8. 6. 1982

Recepční

↑ Nahoru